Změníme Váš pohled na „píár”. Nebojujeme o jednotlivé články. Umíme to jinak.

Tiskové zprávy
28.02.2013

Firmy od pirátství odrazuje ztráta bezúhonnosti a finanční postihy

Firmy v Česku k pořízení legálního softwaru motivuje hlavně strach manažerů ze záznamu v rejstříku trestů a finanční postihy. Průměrné odškodné za pirátský software stouplo na 300 tisíc korun. Novinkou jsou obavy z trestní odpovědnosti firem v kombinaci s finančními postihy. Zatímco finančních postihů se obávají menší firmy, manažeři větších společností nechtějí riskovat ztrátu osobní bezúhonnosti a ohrozit dobrou pověst společnosti.

 

PRAHA, 28. února 2013 – K nákupu legálního softwaru firmy motivuje zejména strach manažerů ze ztráty bezúhonnosti (28 %), finančních postihů (25 %) a trestní odpovědnosti firmy (23 %). Vyplývá to z průzkumu protipirátské organizace BSA | The Software Alliance, která analyzovala výsledky legalizačního programu, který se zaměřil na 13 tisíc firem podnikajících v České republice.

 

Novinkou jsou obavy z trestní odpovědnosti firem v kombinaci s finančními postihy. Od začátku loňského roku totiž mohou být firmy jako právnické osoby stíhány a trestány za užívání nelegálního softwaru.

 

„Zákon umožňuje stíhat za pirátství nejen konkrétní osoby, ale i celou firmu. Pokud se nepodaří najít konkrétního viníka, statutární zástupci se již nemohou vymlouvat na to, že o pirátství nic nevěděli,“ říká Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA, která se zaměřuje na potírání softwarového pirátství.

 

Pokud bude letos firma stíhána za užívání nelegálního softwaru, zaplatí poškozeným výrobcům softwaru v průměru 300 tisíc korun, což je o 5 procent více než loni.

 

V Česku se užívá pirátsky 35 % softwaru. Kvůli pirátství tak softwarové firmy v Česku přicházejí ročně o tržby v hodnotě 3,8 miliardy korun.

 

Strach ze ztráty osobní bezúhonnosti stále vede

 

Stejně jako v minulých letech žebříčku vévodí obavy manažerů ze záznamu v rejstříku trestů, který může ohrozit výkon jejich funkce a celou jejich kariéru. „Soudy totiž postihují nejen osoby, které pirátský software instalují, ale i manažery, kteří šíření nelegálního softwaru umožní či tolerují,“ dodává Jan Hlaváč. Soud může uložit vysoké peněžité tresty, nařídit propadnutí věci, či dokonce uložit trest odnětí svobody až do výše osmi let.

 

Trestní odpovědnosti firem se obávají spíše větší firmy s více než stovkou zaměstnanců a totéž se týká trestní odpovědnosti manažerů. „Větší firmy také nejčastěji vyjadřují obavy ze zaměstnanců. Ti totiž bývají nejčastěji zdrojem udání, jejichž prostřednictvím upozorňují na užívání pirátského softwaru,“ dodává Jan Hlaváč.

 

Finanční postih považují za rizikový zejména menší společnosti disponující 5 až 50 počítači. Poškození výrobci softwaru mohou podle zákona žádat až dvojnásobek hodnoty nelegálně užívaného softwaru a daný software je rovněž třeba zakoupit. „Zaplatí tak trojnásobek běžné ceny. Velmi často se tak odškodnění vyšplhá i přes milion korun. Uváděné částky navíc neobsahují náklady na právní zastoupení obviněných a další náklady vyplývající z trestního či občanského soudního řízení,“ varuje Jan Hlaváč.

 

Nejvíce pirátů je stále mezi malými a středně velkými firmami

 

BSA registruje nejvíce oznámení na firmy, v nichž pracuje deset až sto zaměstnanců. Co do odvětví převažují společnosti z oblasti výroby, logistiky, inženýringu, designu a grafiky. „Větší firmy se sto a více zaměstnanci si legálnost softwaru pečlivě hlídají. Zaměstnanci to vědí, a proto takové firmy jen málo udávají,“ uzavírá Jan Hlaváč.

 

Mezi nejčastěji užívaný nelegální software ve firmách patří operační systémy a kancelářské aplikace (Microsoft), antivirové programy (Symantec), software pro grafiky (Adobe) a projektanty (Autodesk).